Bella Lugosi
Počátkem osmdesátých let byl hrob Bely Lugosiho znovu otevřen a zalit betonem. Stal se tak nedobytnou a navždy uzavřenou schránkou. Rakev nebyla ani vyzvednuta, ani otevřena. Nikdo se jí ani nedotkl. Vše probíhalo za asistence úředních orgánů a policie. Celý prostor hřbitova Holly Gross byl v ten čas uzavřen a přísně střežen. K tomuto zákroku došlo na základě soudního nařízení a vše bylo hrazeno z finančního účtu filmové společnosti Universal. Od doby pohřbu v roce 1956 se na hrobě Bely Lugosiho scházely desítky fanoušků a často zde docházelo k podivným událostem. Počínaje záhadným úmrtím až po odcizení kříže z Belova hrobu, který zmizel neznámo kam. Vrcholem všeho byl náruživý fanoušek, který chtěl Belovu rakev sám vykopat z hrobu ven. Naštěstí mu v tom policie zabránila. Na svou omluvu řekl, že chtěl jen trochu krve z jeho mrtvoly. Očití svědci tvrdí, že spatřili, jak se Bela Lugosi v černé perlíně prochází mezi hroby hřbitova. Občas se zastaví a ohlédne, jako by pozorovatele zval, aby jej následovali…

Bylo zveřejněno, že mrtvé tělo Bridget Brightonové bylo nalezeno den po její vraždě na zahradě Lugosiho domu s rozdrásaným hrdlem. Z vraždy nebyl doposud nikdo usvědčen, ani obžalován..
Herečka Clara Bow byla považována za královnu erotiky a jelikož jí Bela Lugosi uchvátil svou pověstí, rozhodla se ho svést. Nasadila veškeré své nemalé umění a bůhvíjak se jí podařilo Lugosiho přesvědčit, aby svou dovolenou, která měla po zájezdu do Los Angeles následovat, strávil s ní, v jejím letním sídle v Renu. Odjela záříc štěstím, novinářům naznačila, že náhlý sňatek v Renu není tak úplně vyloučen a prohlásila, že Bela pro ni představuje veškeré štěstí světa. Vrátila se za dva dny celá otřesená a k smrti vyděšená. Dokonce byla částečně i vzteky nepříčetná, když prohlašovala, že je Bela sadistická zrůda. Prý se na ní dopustil násilí hned druhý den, ale ne sexem, ale kousáním, které jí působilo ukrutnou bolest.

Film
Celý název filmu Nosferatu zní NOSFERATU - EINE SYMPHONIE DES GRAUNES. Toto nezapomenutelné a vrcholné upírské drama natočil režisér Friedrich Wilhelm Murnau v roce 1921. V kinech byl o rok později. V roce 1978 se německý režisér Werner Herzog rozhodl natočit remake tohoto úspěšného hororu, ale nepojal film jen jako remake, ale i jako poklonu Murnauovi, jako jednomu z největších německých filmařů. Verze jeho filmu má celý název NOSFERATU - PHANTOM DER NACHT.
Upíra Nosferatu z roku 1921 ztvárnil herec Max Schreck (11.6.1879 Berlín - 26.11.1936 Mnichov)
Kde se upíři nacházeli v Čechách?

Prostor, kde bylo zjištěno kostrové pohřebiště, se podle mapy pozemků města Čelákovic z 18. století nazývá "Mrchovláčka" Leží na mírném svahu, který se pozvolna táhne od jihu a severním směrem klesá k Labi. Koryto řeky je vzdáleno asi 1100 metrů od naleziště. Přibližně kilometr na severozápad se nachází nejstarší část města s románským kostelem a gotickou tvrzí. Bylo tu též objeveno starší slovanské pohřebiště z 9. století. Výzkum na Mrchovláčce byl velmi ovlivněn a ztížen celkovou situací, která byla dána charakterem pozemku - zahrada byla osázena ovocnými stromy. Pomocí sond se nakonec definitivně vymezila plocha a hranice pohřebiště. V hrobech se našlo čtrnáct těl. Jednalo se zejména o mužské pohlaví, ale vzhledem ke stáří nebo neúplnosti některých koster se nedalo pohlaví vždy určit. Všichni mrtví zemřeli násilnou a nepřirozenou smrtí. Téměř polovina zemřela v mladém dospělém věku dvaceti až čtyřiceti let. Stejné množství v plné dospělosti čtyřiceti až šedesáti let. U žen se věk pohyboval v rozmezí třiceti až čtyřiceti let. Příčinou smrti tedy prokazatelně nebyl vysoký věk nebo stáří. Spolehlivě byly vyloučeny i nemoci či morové epidemie. V době smrti byli všichni pohřbení v plné zdravé životní síle. Skutečnou archeologickou raritou a zároveň tajemstvím, které pohřebiště skýtá - je odlišnost tvaru a stavby nalezených koster. Jejich robustnost prokazuje nadprůměrnou a silnou tělesnou stavbu. Rovněž výška mrtvých byla neobvyklá, a to nejen na tehdejší dobu. Pohybovala se vysoko nad průměrem. Nejvíce odlišností snad prokazovala stavba okolo lebky. Byla protáhlá a úzká s nízko posazeným obličejem a vyklenutými nadočnicovými partiemi. V horních dásních některých jedinců byly nalezeny špičaté deváté zuby. Celkový výraz obličeje nesl nezvykle ostré rysy s mohutným obočím a hlubokým pohledem.
U všech nalezených jedinců byly prokazatelně provedeny protiupírské zásahy. V hrobech se nalezly nejen pozůstatky dřevěných borových kůlů v srdci, ale i zvláštnosti v uložení jednotlivých těl. Bylo naprosto odlišné od pohřbívání v dané době. Přičemž polohy koster nesly jasné stopy násilí na mrtvých a prokazatelnou manipulaci s těly i po několika měsících po pohřbení. Hroby se znovu otvíraly a na mrtvých se prováděly další rituály protiupírské zákroky. Těla byla uložena většinou na boku, a to tak, že mrtví nemohli spatřit slunce. Někteří byli uložení na břiše tváří k zemi a ruce měli spoutané za zády dlaněmi k sobě. Hlavy mrtvých byly násilím odděleny, a to nikoliv setnutím, ale podle průzkumu krčních obratlů, musely být odděleny posmrtně - ukroucením. Ve více případech též zásahem a znovuotevřením hrobu po několika týdnech či měsících od uložení do země. Rovněž ruce nebo nohy byly v některých případech odděleny násilím po smrti. Některá těla byla uložena v zemi nad sebou, a to do tvaru kříže.

Text i fotografie byly převzaty z KNIHY NOSFERATU - Vampýrské bible od Petra Štěpána.