PEGAS

Pegas je považován za patrona básníků. Kůň povzbuzený zpěvem Múz, rozbil kopyty skálu a našel kouzelný pramen.

Není divu, že Řekové i souhvězdí Pegasa (nazývali ho souhvězdím Koně), ho nepovažovali vždy za okřídleného koně. Našli se jako vždy i pochybovači; uváděli důvody, podle nichž souhvězdí nemohlo být obrazem Pegasa, a vyprávěli různé příběhy o tom, koho by souhvězdí podle nich mohlo zobrazovat.

Takto například usuzoval Pseudo-Eratosthenes ve svých Katastherismech: ,, Existuje předpoklad, že je to Pegas, který vzlétl k souhvězdím po Bellerofontově pádu, ale fakt, že nemá křídla, zbavuje v souladu s některými jinými výklady, tento předpoklad věrohodnosti“.

Euripides vyprávěl, že je to Melanippe, dcera Cheirona, kterou věrolomně svedl Eolos. Když bylo vidět, že čeká dítě, ukryla se v horách. V době, kdy měla porodit, ji nečekaně překvapil otec, který ji už dlouho hledal. Dívka usilovně prosila bohy, aby ji proměnili tak, že ji otec nepozná. Byla proměněna v klisnu a bohyně Artemis ocenila její upřímné prosy, neboť chápala její strach z otce. Umístila ji na oblohu tak, aby ji nemohl vidět Kentaur (toto souhvězdí představuje Cheirona). Podle jiné pověsti jí pomohl Poseidon, a ne Artemis- ta by nikdy nelitovala svedenou dívku. Ano, byl to právě Poseidon, kdo Cheironovu dceru vynesl na nebe, když jako klisna porodila malou kobylku. Proměnil ji v holčičku a dal ji jejímu otci Eolovi. Když Cheironova vnučka vyrostla, stala se Poseidonovou milenkou a porodila mu slavné potomky. Ať se jmenovali tak nebo jinak, dokázali vykonat velké věci.

Je pravděpodobnější, že ke hvězdám bohové vynesli Pegasa. I krásou, i rodem, i slavnými činy si okřídlený kůň zasloužil takovou čest. Vždyť byl synem Gorgony Medusy. Gorgona se nenarodila jako příšera, kdysi byla překrásná a zamiloval se do ní samotný Poseidon. Teprve později hněv bohl změnil vzhled Gorgon, zatvrdil jejich srdce a proměnil sestry v nestvůry ničící všechno živé. Když Perseus usekl Meudse hlavu, proud krve, který se vylil z její šíje, dal život Poseidonovým dětem -Pegasovi a bojovníku -obru Chrysaorovi. Sotva se Pegas narodil, zamával křídly a vzlétl do výše - na Olymp. Radostně přivítal koně otec Poseidon a laskavě ho přijali ostatní olympští bohové. Zvláště si Pegasa zamilovaly Múzy. Vyprávělo se, že jednou drze vyzval bohyně k uměleckému zápolení hudebník Thamyrys, který se nezřízeně vychloubal svým uměním. Vychloubač samozřejmě prohrál: svahy hory Helikonu - bydliště Múz – mlčky naslouchaly lidskému zpěvu, ale sotva začaly zpívat a tančit Múzy, zastavily se hvězdy na nebi a hora se začala pohupovat v rytmu božského zpěvu. A tehdy na Poseidonův příkaz udeřil Pegas do skály těžkým kopytem. Hora Helikon se uklidnila a ze skály vytryskl ,, Pramen koně“ - Hippokrene. Když básník Aratos popisoval souhvězdí, nemohl pominout tento Pegasův slavný čin.

Podle jiné pověsti. Řecký hrdina Perseus zabil Gorgonu Medúsu, která měla místo vlasů hady. Usekl jí hlavu. Její krev se vsákla do země a z té se zrodil Pegas. Bohyně Minerva ho zkrotila a nakonec ho darovala múzám, které žily na hoře Helikón. Jednou pořádaly múzy soutěž v písních a hudba byla tak silná, že hora začala růst k nebi. Bohovi Poseidonovi se to nelíbilo, a tak požádal Pegasa, aby do hory uhodil kopytem a zastavil ji. Pegas uhodil kopytem po skály a z ní začal prýštit pramen Hippokrené. Od té doby jeho voda inspiruje básníky

Některé informace a obrázky pochází z knihy Ilustrovaná Encyklopedie Zvířata v přírodě a mýtech od Fran Pickering nebo z Báje a pověsti Hvězdné oblohy od J.V. Šironina.