|
Browse:
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
|
Golem
Název: Golem
V židovské tradici představuje Golem postavu člověka, který je uplácaný z bláta nebo hlíny, ale lze ho oživit, když moudrý rabín vysloví několik určitých posvátných slov z kabaly, jež jsou vytesána na Golemově čele nebo pověšena na tabulce, která mu visí na krku. Podobným způsobem, za použití posvátné formule, ale poněkud pozměně, lze Golema vrátit do stavu před oživením nebo ho přímo změnit na hmotu, z níž byl stvořen.
podoba Pražského Golema na obálce časopisu Fate.
Nejslavnějším a nejzáhadnějším příkladem v dějinách je Golem z Prahy. Podle České legendy stvořil v roce 1580 Pražský rabín Jehuda Löw ben Bezalel se dvěma pomocníky obrovitého Golema a oživil ho tím, že mu vložil do úst kousek pergamenu, na kterém byl "šém", což je skutečné jméno Hospodinovo, které Žid nesmí nikdy vyslovit. Kabalisté věří, že jeho pomocí lze vykonat jakékoli divy. Pod dohledem rabína pak Golem prováděl různé práce, jež vyžadovaly velkou sílu, ale nepotřebovaly téměř žádnou inteligenci. A protože židovský sabat připadá na sobotu, každý pátek večer rabín odstranil pergamen z Golemových úst, a tak ho opět zbavil života, aby nerušil nadcházející den odpočinku.
Jednoho pátku ale rabín zapomněl vytáhnout pergamen, a zatímco se účastnil sobotních bohoslužeb, Golem se vyděsil, měl strach, že bude zničen. Když rabín zjistil, co se stalo, odešel z bohoslužby a ihned utíkal za Golemem a nakonec se mu podařilo vytáhnout zuřícímu Golemovi šém z úst. Když Golem opět znehybněl, rabín a jeho pomocníci ho přemístili do podkroví Pražské Staronové synagogy.
Od té doby rabín zakázal všem lidem přístup do budovy, a dokonce nechal odstranit schodiště, jež vedlo do podkroví. Nakonec lidé na Golema skoro zapomněli, ale ani dnes není nikomu dovoleno vstoupit do podkroví Staronové synagogy, přestože v jiných židovských chrámech to možné je. Proč tomu tak je? Mohlo by se snad v podkroví Staronové synagogy skrývat něco podivného?
Tento zákaz vstupu do podkroví je určitě zvláštní, zvláště proto, že většina badatelů věří, že "historie" Pražského Golema je zcela fiktivní - neexistuje o tom jediný historický Český dokument z období, kdy rabín Löw žil. Naopak, zdá se, že celý příběh vznikl až na konci 18. nebo počátkem 19. století, a byl inspirován dřívější Polskou verzí, v níž vystupuje rabbi Elija z Chelmu. Ale přesto, jestliže je celá historie Pražského Golema zcela vymyšlená a není v ní ani zrnka pravdy, proč není možné vstoupit do podkroví Staronové synagogy?
Český autor a badatel Ivan Mackerle vyvinul velké úsilí, aby tuto hádanku rozluštil.
Fascinující peripetie svého pátrání uveřejnil v knize "Tajemství Pražského Golema" z roku 1992. Nejprve provedl důkladný bibliografický průzkum v Pražských archivech, jenž potvrdil, že příběh oživlého Golema nemá žádný literární základ. Mackerle poté rozvinul svoji vlastní, zcela původní teorii, jíž se snaží vysvětlit problém zapečetěného podkroví synagogy. Zjistil, že slovo "golem" v hebrejštině může znamenat nejen "umělý člověk učiněný kouzlem", ale také "blázen". Mackerle se domnívá, že Golem nebyl ani oživenou postavou z hlíny, ani mechanickou figurou, či jakýmsi robotem (jak se domnívali někteří badatelé před tím), ale že to byl pouze nějaký mentálně postižený člověk, nad kterým se rabín Löw slitoval, staral se o něj a pověřil ho úkolem v synagoze. Tato totožnost by také ozřejmovala jinak nevysvětlitelnou odchylku od příběhu, který se vyskytuje v legendě o Pražském Golemovi. Ta tvrdí, že Pražský Golem byl ovládán pomocí šému vloženého do úst, kdežto v ostatních příbězích o Golemovi byl šém obvykle vyryt na čele nebo pověšen na tabulce kolem krku. Kdyby však Pražský Golem byl skutečně nějak retardovaný člověk, rabbi by mu pravděpodobně často dával nějaké léky, aby předešel jeho stavům a záchvatům, což by mohlo dát popud ke vzniku místní legendy o tom, že mu vkládal do úst šém.
Je to sice zajímavá úvaha, ale máme nějaký důkaz na její podporu?
Část interiéru Staronové synagogy v Praze.
Existoval jen jeden způsob, jak to zjistit. Po týdnech zdlouhavého vyjednávání s Českými úřady si Mackerle konečně vymohl povolení ke vstupu do podkroví Staronové synagogy a v březnu 1984 skutečně vkročil do tmavé místnosti. K jeho velkému zklamání byla místnost prázdná. Protože tato synagoga je nejstarší ve střední Evropě, pochází ze třináctého století, nebylo Mackerlemu dovoleno, aby nějak důkladně zkoumal podlahu, stěny či sloupy v podkroví. Povolili mu, aby použil geofyzikální radarový přístroj, který by jistě odhalil, kdyby v těch místech něco bylo. Ale ani tak Mackerle nic nenašel. Během svého pátrání však zjistil, že synagoga byla v roce 1883 renovována a že kdyby v ní byly nalezeny jakékoliv ostatky, byly by jistě pochovány na židovském hřbitově. Tento hřbitov tedy bude místem, kde leží klíč k rozluštění záhady Pražského Golema. Možná. Je totiž také docela dost možné, že někdo Golema ukryl, aby ho nikdo nenašel.
O Golemech je zmínka v mnoha knihách, filmech, seriálech nebo pověrách. Proč by byl jinak Golem spojován s hlínou a neskutečnou silou, kdyby nebyl nadpřirozený?
Některé informace včetně obrázků pochází z knihy Záhady planety Země od Karla P. N. Shukera.
[© Copyright Cukýna 2006-2010]