Anglický název: 1x17 It's hard to say goodbye
Český název: Je Těžké říct sbohem
Pořadí dílu: 1x17
Námět: Lukáš Nikolov
Napsal: Lukáš Nikolov
Premiéra: 03. 8. 2010
[Na pozadí hraje píseň od Hany Pestle- Need, všichni stojí na hřbitově u hrobu na kterém stojí Rupert Giles – věrný přítel, pro některé otec ale hlavně člověk co se snažil svět osvobodit od zla.., před náhrobkem klečí Buffy, která svojí rukou hladí náhrobek a po tvářích jí stékají slzy. Willow, která stojí opodál ji pokládá na rameno dlaň, aby ji ukázala, že v ní má Buffy oporu. Dawn stojí o kousek dál a také asi jako všichni ostatní brečí. Sestry stojí opodál, drží se a dívají se na truchlící přátele]
Buffy: Sbohem Gilesi.
Willow: Buffy měli bychom už jít.
Buffy: Mě se, ale ještě něchce jít. Chci tu nachvíli zůstat s Gilesem.
Willow: Buffy dobře víš, že už se to nedá zvrátit.
Buffy: Já vím, ale prostě tu s ním chci zůstat, nemůžo ho nechat jen tak o samotě.
Dawn: Buffy, ale mi musíme jít.
Buffy: Ne mi už nemusíme nic Dawn.
Willow: Buffy co to povídáš?
Buffy: Už jsem unavená těma neustálýma apokalypsama. Už mě to unavuje pořád zachraňovat svět a ztrácet lidi na kterých mi nejvíc záleželo. Už mě nebaví pořád přihlížet na to, jak moji přátelé umírají. Jak pokaždé přijde něco většího, než tu bylo. Ne Dawn. Mi jsme tu skončili. Odjedeme zpátky do Říma.
Dawn: Ale Buffy já se nechci vrátit chci tu zůstat a bojovat po boku v sester.
Buffy: To je moje konečné slovo. Zítra se sbalíme a odjíždíme a už nechci nic slyšet.

Faith: Buffy, zbláznila si se? To přeci neuděláš? Co by na to řekl Giles? Buffy přece jeho smrt nebyla zbytečná?
Buffy: Faith ty se do toho nepleť, co by Giles chtěl, neví nikdo z nás. A ty už vůbec ne!
Willow: Buffy uklidni se Faith se ti snaží jen pomoc. My víme, čím si procházíš. Nám Giles taky chybí.
Buffy: Opravdu Willow? Opravdu víš, jak se cítím? Tak proč to tak bolí? Proč? Proč prostě nemohli zabít třeba mě? Nebo kohokoliv jiného, ale proč musela zabít Gilese? Iť on nebyl ani hrozbou. Byl to jen knihovník a občas někoho dokázal zabít, ale jinak byl neškodný. Proč ho prostě nenechala na pokoji?

[Buffy padá zpět na zem. Hlavu si opře na náhrobek a začne brečet. Slzy ji tečou proudem. Tak silným proudem že na náhrobku se po chvíli udělá malinká loužička z jejich slz, její sestra se na to nedokáže dívat a klekne si vedle ní a vezme si její hlavu. Upřeně se jí zadívá do očí a pak jí dá pusu na čelo. Buffy se rozpláče ještě víc. „ Nenávidí ten pocit toho, když brečí a někdo ji objímá. To ji přivádí k šílenství, protože to jí dokáže ještě víc rozbrečet a ona není ráda, když ji takhle její přátelé vidí.“]
Dawn: Buffy neboj pomstíme Gilese. Ale teď už bychom opravdu měli jít.
Faith: Buffy pojď.
Willow: Buffy. Prosím pojďme.
[Buffy se zvedá, ještě jednou se zadívá na náhrobek a políbí svou ruku a poté ji lehce otře o náhrobek a smutným hlasem dodá „Sbohem Gilesi, nikdy na tebe nezapomenu. Navždy pro mě budeš můj učitel, otec a přítel“ Poté se nechá obklopit svými přáteli a pomalu jdou k sestrám. Ty jí obejmou a popřejí upřímnou soustrast. Poté se všichni odeberou do domu.]
{Úvodní znělka}

[Někde v podsvětí. Prue přichází do místnosti, ve které je Ares a nějací démoni. Když Prue vejde Ares se pouze usměje, ale když si všimne jejího pohledu. Hned ho úsměv přejde. A místo toho se rozčílí. ]

Ares: Kde máš tu holku?

Prue: Nepodařilo se mi jí přivést, protože nevím kde ji schovávají. Nebyla tam.

[Ares se rozčílí. Okamžitě se po Prue vrhne. Chytne ji pod krkem a mrští s ní o zeď.]

Ares: Jak se tohle mohlo stát? Myslel jsem že si pro tento úkol jak stvořená, ale přestávám tomu věřit. Pokud to nedokážeš ty. Budu si muset najít někoho jiného.
Prue: Pane, omlouvám se, ale příště už se to nestane. Ale zabila jsem jim toho jejich knihovníka. Ale Alex se mi nepodařilo najít. Nejspíš ji budou mít v magické škole. A Tam jak víte, zlo nemá přístup, ale když se tam dostalo i minulý rok. Musí existovat způsob jak se tam dostat.

Ares: Ne!!! Dost! Už těch lidí mam tak akorát po krk. Půjdu si pro ní sám.
Prue: Ale pane? Jste už dost silný na to ,aby jste se dokázal postavit moci tří? A těm přemožitelkám a pak je tam ta čarodějka Willow a Alex. Pane nemyslím si..
Ares: Mlč! Ty si už nemáš právo nic myslet. Jak vůbec můžeš pochybovat o mě? Já jsem bůh. Sice nemám tolik síly, ale myslím si, že si s nimi poradím.
Prue: Tak mi, alespoň dovolte. Jít s vámi. Ve dvou to půjde lépe. Nemyslíte?
Ares: Dobrá tedy. Půjdeš se mnou. A doufám, že pro tentokrát mě nezklameš.

Prue: Nezklamu. Přísahám.

[Ares se usměje. Pustí Prue a nechá ji vydechnout. Prue se jen usměje. A těší se na to, jak bude moc svým sestřičkám zavařit. A už se těší až jim Ares natrhne tu jejich neohroženou prdel. Těší se na to, až skončí s těma protivnýma přemožitelkami a první na řadu půjde ta blondýna. Poté zabije Paige pak Phoebe a pak svou nejstarší sestru Piper…už se nemůže dočkat. Pak už jen pozabíjí její dva syny. Nemůže se dočkat pohledu Piper, která se bude dívat na to, jak zabíjí člena její rodiny jednoho po druhém. ]
{V domě sester }
[ Všichni přichází z pohřbu Gilese, Buffy je unavená a tak oznamuje všem ostatním, že si půjde lehnout na horu do své půjčené ložnice. Všem je jasné, že potřebuje svůj klid nato, aby si mohla pobrečet sama a o samotě a tak nikdo nemá námitky. Buffy tedy jde po schodech. Dawn si sedá do křesla. Angel hned naproti ní. Faith si sedá na gauč vedle ní si sedá Paige s Phoebe. Piper jde do kuchyně. Willow s Kennedy si sednou do dalších dvou křesel. Všichni sedí a nedutají. V tom se do místnosti přenáší Billie s Alex a Silasem.]
Billie: Ahoj
Alex: Ahoj
Silas: Přeji upřímnou soustrast.

Phoebe: Ahoj, Alex Ahoj, Billie
„Všichni ostatní se přidávají k pozdravu, ale nikomu není moc do řeči.“

Alex: Mrzí, mě že kvůli mně pan Giles zemřel. Opravdu moc mě to mrzí. Kdyby bylo na mě tak bych se jim klidně sama vzdala, ale vy byste mě to nenechali udělat.
Paige: Alex mluvíš nesmysly. Oni by tě zabili a bůhví co by s tvojí krví provedli. Pořádně ještě netušíme, o co jim jde. A tak si myslím, že bychom měli pokračovat dále v pátrání.
Phoebe: Paige má pravdu, neměli bychom otálet a pokračovat dál v pátrání. Kdybych byla démon rozhodně bych hned teď zaútočila dokud si budu myslet, že jsou moji protivníci oslabeni bolestí ze ztráty svého bližního. A my jsme teď zranitelní, alespoň Buffy rozhodně. Možná bychom ji měli přenést do školy Magie.
Faith: Máš pravdu. Není to špatný nápad, ale myslím, že Buffy s tím nebude souhlasit.
Paige: Nic jiného ji nezbyde. Na to aby teď bojovala je oslabená. Tedy alespoň podle mého názoru.
Dawn: A vy se ji divíte? Ztratila osobu na který ji záleželo. Po tom co se stalo Spikovi, mamce? Já se ji nedivím, že s tím vším chce praštit. Tahle činnost přemožitelka ji tolik vzala. Iť jí je už od 16. Bože vy to asi nechápete že?
Faith: Dawnie. Chápeme, ale teď není to správný načasování, o život nejde jen jí, ale nám všem. A dokonce i všem lidem na světě. Truchlit může potom. My ji ale teď potřebujeme.
Willow: Faith má pravdu. Budeme ji potřebovat. Alex není ještě připravená na to, aby se mohla postavit Aresovi. Stejně ještě pořádně ani nevíme, co máme vlastně udělat.
Silas: Ares bude potřebovat její krev. Ta totiž jediná dokáže oživit kresbu na skále.
Willow: Jakou kresbu? Na jaké skále?
Silas: V podsvětí je skála, na kterou je obraz o konci světa. Je to vlastně něco jako Pandořina skřínka, ale je to obraz na skále. Krev té čarodějky vlastně umožní otevřít průchod do svatyně, ve které se nachází kniha, ve které se nachází tak silné kouzlo, že se vám o tom ani nesnilo. Každý kdo si tuto knihu přečte, získá nejen nesmrtelnost, ale tak velkou moc. Kterou nemají ani bohové. Tím pádem by Ares byl nejsilnější osobou na zemi a dokázal by si podrobit kohokoliv.
Phoebe: tak o to mu jde.
Piper: To se nesmí stát.
Faith: Musíme to otevřít první a tu knihu zničit.
Dawn: Ale jen si to představte. Tu moc.
Kennedy: Dawn nad tím ani neuvažuj. Určitě v tom bude nějaký háček.
Paige: Možná má Dawn pravdu co kdybychom tu sílu využili my?
Piper: Paige? Nad tím ani neuvažuj jen si vzpomeň jak to dopadlo minulý rok, když jsme si vypůjčili moc z propasti. Musela jsem projít cestou časem, abych vás oživila.
Phoebe: Myslím, že pro dnešek toho bylo dost. Možná bychom se měli každá vrátit ke svým manželům, některá i k dětem. A věnovat se jim alespoň pro dnešek.
Paige: Asi máš pravdu měla bych jít domů za Henrym. Určitě už si o mě dělá starosti.
Phoebe: A já musím za Coopem. Neviděli jsme se už pěkně dlouho dobu. Pořád někde lítal a hledal někomu jeho lásku.
Alex: A já se s Billie vrátím zpátky do školy Magie, kde budeme cvičit.
Piper: To zní dobře.
Angel: Možná bych mohl jít s vámi. Rád bych se tam porozhlédl. Možná že v místní knihovně něco objevím i přesto, že jsme se do ní už nejednou dívali.
Dawn: Já půjdu za Buffy.
Willow: Já půjdu mrknout na internet.
Kennedy: Půjdu s tebou a budu studovat knihy, co přinesl Giles

(při zaznění jeho jména se všem zastesklo)
(Phoebe s Paige šli domů ke svým manželům, Piper šla do školy Magie, kde byl Leo i s Wyattem a Chrisem bylo to jediné místo, kde byly v bezpečí. Angel seděl v hale a studoval knihovnu. Alex se tu učila jak ovládat své schopnosti. A už celkem zvládala telekinezi, štít se ji podařilo aktivovat asi 2x. Pořád nedokázala přijít na to jak ho použít. - Mezitím Dawn šla k pokoji kde spí společně s Buffy. Zaklepe na dveře)
Dawn: Můžu dovnitř?
Buffy: Jasně pojd.
(Dawn vejde. Všimla si, že Buffy sedí na zemi. U sebe měla rozbitý stoleček, a společně sním i vázu, ve které byla krásná růže ta teď ležela na zemi vedle Buffy. Vypadá to, že Buffy ztratila nervy a tak si upustila páru. Dawn si všimla toho, že hned co přišla do místnosti tak si Buffy utírala tváře od slz.)
Dawn: Kvůli mně nemusíš přestat brečet.
Buffy: To není jen kvůli tobě. Nemám ráda pocit toho, že sem bezmocná.
Dawn: V takovéto situaci Buffy je to normální a přirozený, že cítíš bolest. Všichni máme o tebe strach. Budeš v pořádku?
Buffy: Jasně budu, neboj. Tohle zvládnu.
Dawn: Buffy. Doufám víš, že tu pro tebe budu.
Buffy: Ano vím.
(Dawn chytne svou starší sestru kolem ramen. Nechá jí, aby si opřela svou blonďatou hřívu o její rameno a čekala, kdy se Buffy znovu rozpláče. Nemusela čekat dlouho. Buffy tuto polohu nevydržela dlouho a Dawn cítila, jak jí na ramena stékají slzy její starší sestry. Dawn jí hladila po vlasech a pořád a pořád dokola ji do ucha šeptala, že to bude dobré. I když jí samotné nebylo zrovna nejlépe. Protože i ona měla, Gilese ráda. Protože i pro ní byl něco jako otec i přesto že to nedávala moc znát. Měla ho ráda, protože když bylo nejhůř tak to byl Giles kdo jim půjčil peníze na to, aby mohli žít a nepřišli o dům, když jejich maminka zemřela a Buffy neměla práci. Najednou cítila, že se jí do očí hrnou slzy a tak tomu nechala volný průchod a začla brečet stejně jako její sestra. V této poloze vydrželi do té chvíle než obě usnuli.. )

Pokračování příště……………..